Stává se, že to, co čteme nebo slyšíme, v nás vyvolá silné pocity. Ty si okamžitě berou naši pozornost, a my tak přestáváme vnímat, co druhý skutečně říká.
Tomuto tématu se na těchto stránkách budeme věnovat hlouběji. Existují dvě cesty: dočasná a trvalá.
Dočasné, korigující řešení
Jak si uvědomit své „barevné brýle“, které zkreslují realitu?
Pro začátek je první pomocí tento postup:
- Všimnu si, že se ve mně ozvaly pocity.
- Uznám, že se to stalo v důsledku toho, jak jsem si vyložil to, co slyším.
- Pojmenuji si pro sebe své pocity, obrazy a to, co se ve mně aktuálně děje.
Příklad: „Nelíbí se mi, co říká! Cítím, že se na něj zlobím. Možná si ale ještě nerozumíme. Dám tomu šanci, snad se to vyjasní.“
I příjemné pocity („růžové brýle“) brání skutečnému pochopení.
Pokud s někým nadšeně souhlasíte, můžete přehlédnout důležité detaily toho, co vám skutečně sděluje. Pojmenujte si i tuto situaci.
Toto uvědomění vám umožní získat odstup potřebný k přesunu pozornosti od pocitů zpět k vědomému naslouchání.
Uvědoměním, uznáním a pojmenováním toho, co se v Tobě spustilo, se Tvoje Já oddělí od vnitřního filmu a z něj vzniklých pocitů. Osvobodíš se.
Nyní se můžeš ocitnout v jedné z těchto situací:
- Pocity jsou stále intenzivní: Tvé brýle jsou stále nasazené. Je ale skvělé, že o nich víš. Můžeš se pokusit „odmyslet si tu barvu“, kterou pocity přinášejí. Pokud je to možné, vezmi si „technickou přestávku“. Pokračuj v rozhovoru, až pocity odezní.
- Pocity po pojmenování ustoupily: Sundal jsi si zkreslující brýle a je bezpečné pokračovat.
- Nevnímáš, co se v Tobě děje: Pokud svou pozornost neobracíš do vnitra, pocity mohou ustoupit do podvědomí a ovlivňovat Tvé chápání odtud. Buď ve střehu k tomu, co Ti Tvá mysl předkládá, a neustále si s mluvčím ověřuj, zda rozumíš správně.
Toto řešení je dočasné. Nevyřešili jsme příčinu, takže pocity se budou vracet. Přesto tímto procesem poznáváš svou vnitřní pravdu, což je nezbytný základ pro řešení trvalé.
Příklad
V příběhu Jana se ptá Petra na cenu online kurzu by si Petr mohl uvědomit: „Jsem opravdu naštvaný, ubližuje mi to! Mám potřebu se bránit. Tato situace mi připomíná dětství, kdy se na mě otec zlobil, že neumím šetřit. Jana se teď chová podobně. Ale možná jsem ji jen špatně pochopil – měl bych si to ověřit.“
Ideální (trvalé) řešení
Poznat, odkud se ve skutečnosti ty vlny odporu nebo nadšení berou. Najít konkrétní zkušenost, kterou nám situace připomíná, a tuto zkušenost zpracovat (strávit). Tím se uvolní emoční napětí, které je s ní spojeno.
Ideálním výsledkem je stav, kdy nás dříve náročná témata nechávají naprosto klidnými. Víme, že jsme v bezpečí, a můžeme dál naslouchat s přirozeně čistou myslí.