Vznik a zkreslení mého obrazu
- Pozorně naslouchám slovům i gestům.
- Má mysl automaticky vytváří vnitřní obraz z toho, co vnímám.
- Tento obraz je vytvořený z mých pojmů, které vznikly z mých zkušeností.
- Proto, i když ten obraz vznikl z vnímání Tebe, je tento obraz můj a může (ale nemusí) odpovídat tomu, co Ty chceš sdělit.
- Pokud jsme nevyrůstali ve stejném prostředí a nemáme stejné zážitky, je velmi pravděpodobné, že se ten můj vnitřní obraz bude lišit od toho, co Ty máš na srdci.
- Navíc pokud jsem zažil nepříjemné situace a mám s nimi stále spojený silný emoční náboj, má mysl přinese pojmy a vytvoří obraz, který velmi připomíná tu nepříjemnou situaci.
- Má mysl mě chrání. Myslí to dobře, když mě upozorňuje na to, že by to, co se děje teď, mohlo být stejně nebezpečné jako dřívější zážitek.
- Potřebuje, abych se na to nebezpečí připravil a díky tomu si zvýšil šanci na přežití.
- A tak se samo a přirozeně stane, že si vytvořím to nejnebezpečnější a nejhorší pochopení toho, co mi ten druhý říká.
- Např.: Odsuzuje mě, ponižuje mě, zase mě k něčemu nutí… (dosaď si cokoliv, co zrovna Tobě v minulosti vadilo a ještě se Ti nepovedlo tento druh situací zpracovat).
Pocity reagují na obraz mé situace
- Já automaticky věřím tomu, co mi říká má mysl, a tak uvěřím, že: „Ten obraz, který mi právě předložila moje mysl, je pravdivý obraz toho, co mi říkáš.“
- Mé pocity okamžitě reagují na to, čemu jsem uvěřil.
- A cítím např. agresivitu, smutek, strach, pochybnosti…
Mysl domýšlí, jak to bude pokračovat
- Moje pozornost se přesouvá od Tebe k tomu, co se děje v mé mysli.
- Přestávám slyšet a vidět, co se říká a co se děje venku.
- Má mysl běží na plné obrátky a na základě mých zkušeností domýšlí, jak se to bude vyvíjet dál.
- Mysl vytváří další a další obrazy.
- Ke každému obrazu cítím příslušné pocity.
- Běží ve mně film. Obrazy a pocity se rychle mění.
- Pocity se stupňují.
Automatická obrana a konflikt
- Reaguji na obraz a pocity, o kterých věřím, že odpovídají tomu, co se skutečně děje.
- A) Automatická obranná reakce.
- B) Pokud se mě to, co slyším, emočně nedotýká, nebo pokud dokážu své pocity ovládnout, sice nereaguji agresivně, ale stále je zde dobrá šance, že si vlastně nerozumíme.
- Reaguji pro Tebe nečekanou odpovědí založenou na mém zkresleném vnitřním obrazu.
- Ty jsi překvapen, co se to děje, nechápeš, proč Tvoje slova způsobila tuto mou reakci.
- Snažíš se to vysvětlit, ale jen se to vše zamotává, protože skryté nedorozumění pokračuje.
- Začneme se hádat…
- Nakonec jeden, druhý nebo oba vzdáváme snahu o porozumění.