Jde o zkreslení pravdy na straně mluvčího. Dochází k ní ve chvíli, kdy mluvčí pravdu svého vnitřního světa (obraz A) navenek vědomě či nevědomě komunikuje jinak, zkresleně nebo nepravdivě (obraz B).
Vědomé zkreslení
Mluvčí si je dobře vědom své vnitřní pravdy, ale záměrně ji před vnějším světem změní. Motivací je obvykle strach nebo touha po moci.
- Manipulace: Mluvčí říká „B“, aby u naslouchajícího vytvořil konkrétní dojem nebo ho přiměl k určitému jednání. Jde o využití nepravdy k dosažení cíle.
- Přetvářka: Mluvčí si nasazuje masku. Skrývá své skutečné pocity nebo názory, aby se vyhnul konfliktu, zapadl do skupiny nebo ochránil své zranitelné místo.
Vědomé zkreslení je jako zeď, kterou mluvčí staví mezi své Já a svět, aby kontroloval, co ostatní uvidí.
Nevědomé zkreslení
Mluvčí si svou vnitřní pravdu (obraz A) v danou chvíli neuvědomuje. Jeho pravé pocity nebo motivy jsou mu skryté (vytěsněné), a tak prezentuje obraz „B“ v dobré víře, že je to pravda.
Vědomé Já mluvčího není v jeho vnitřním světě dostatečně přítomno. Když pak mluví o sobě, používá automaticky:
- Přejaté názory druhých lidí.
- Společenské fráze a klišé.
- Staré obranné mechanismy.
Člověk nemůže mluvit pravdu o sobě, pokud nezná sám sebe. V tomto stavu mluvčí neklame jen okolí, ale i své vlastní Já.