Velmi často děláme věci automaticky (jedeme na „autopilota“). V tomto a jen tomto případě má moderní psychologický směr Behaviorismus naprostou pravdu, když říká, že:

Chování je zcela určeno vnějšími podněty (stimuly) a naučenými reakcemi.

Opakem automatického chování je vědomé konání.

Jak se projevuje?

Stává se Ti, že Tě ovládly pocity a Ty jsi automaticky udělal něco, čeho později lituješ? Něco, co bys vlastně udělat nechtěl, kdybys měl možnost si to v klidu rozmyslet?

Například:

  • Někomu jsi řekl „ano“ a slíbil něco, co s Tebou není v souladu.
  • Někomu jsi řekl „ne“ a odmítl něco, co vlastně moc chceš.
  • Křičel jsi na někoho, kdo si to vlastně vůbec nezasloužil.
  • Ustoupil jsi tam, kde ses měl postavit za svá práva.

… a všechno se to stalo rychleji, než sis to stihl rozmyslet? Jen sis zpětně všiml, že jsi to udělal?

Tak to ses zrovna stal obětí automatického chování.

V tu chvíli to nebylo Tvé svobodné rozhodnutí. Byl jsi jako stroj, který někdo naprogramoval, a neměl jsi svobodnou vůli udělat věci jinak. Stal ses obětí vnějších okolností a svého aktuálního vnitřního stavu.